Třicet let stará vize se začíná naplňovat. Z tzv. důstojnického pavilonu v Louce se díky spolupráci města Znojma a znojemských podnikatelů stane v dohledné době luxusní hotelové zařízení, kterých ve Znojmě mnoho není. Spolupráci jsme společně s dalšími městskými radními stvrdili podepsáním memoranda.
Kvalitní ubytování v jižní části města citelně chybí. S ukončením činnosti někdejšího socialistického hotelu Dukla a s blížícím se dokončením loucké jízdárny a konírny coby nového kreativního kulturního centra, vhodného pro kongresovou turistiku, se tento nedostatek ještě stupňuje. Dalším aspektem je závazek města Znojma postupně opravovat rozsáhlý areál bývalého premonstrátského kláštera v Louce. Město nabylo tuto národní kulturní památku v roce 2010 bezúplatným převodem od státu.
Něco k historii. Důstojnický pavilon je kvalitní čtykřídlá budova s vnitřním čtvercovám dvorem, postavená v letech 1851 až 1854 jako (na svoji dobu) luxusní reizdence pro učitele a důstojníky císařsko-královské Ženijní akademie (k. k. Ingenieur-Akademie). Ta se do Louky přemístila z Vídně na základě rozhodnutí císaře Františka Josefa I. z 24. února 1851. Stát tehdy pro prestižní vysokou školu za 135.000 zlatých odkoupil celý loucký klášter. Prodejcem byla Kateřina z Liebenberku, dědička vídeňské bankéřské rodiny, jejíž členové někdejší klášter využívali od roku 1827 jako reprezentativní novošlechtické sídlo. Znojmo se uvedeným císařským rozhodnutím zařadilo po bok Vídeňskému Novému Městu (vojenská akademie), Olomouci (dělostřelecká akademie) a Terstu (námořní akademie), tedy k střediskům nejprestižnějších vojenských vzdělávacích ústavů v rámci celé podunajské monarchie. Do Znojma díky tomu přišla řada uznávaných osobností – profesorů.
Pozdně gotický klášterní kastel u louckého splavu, kde se nacházely kanceláře a byty úředníků louckého panství a také loucká fara, byl shledán v havarijním stavu, a byl tudíž z velké části ubourán. Dodnes se dochovala část sklepení z 15. až 17. století. Na místě kastelu byla tedy roku 1851 zahájena výstavba pavilonu s důstojnickými a profesorskými byty. Mimochodem, pro louckou faru byla v souvislosti s příchodem ženijní akademie vystavěna nová patrová budova na místě někdejšího domku zahradníka (dnes bytový dům Loucká 27). Demolice kastelu a novostavba důstojnického pavilonu trvaly tři roky. K slavnostnímu otevření pavilonu došlo 1. listopadu 1854. V pavilonu několik let pobývala i slavná moravská spisovatelka Marie Ebner-Eschenbachová.
I po odchodu prestižní vojenské školy z Louky zpět do Vídně v roce 1869 byl důstojnický pavilon i nadále používán jako rezidence nejvyšších vojenských špiček ve městě. Z louckého kláštera se stala kasárna. A tak to zůstalo po téměř celé 20. století. Vojsko areál opustilo až v roce 1993.
Česká republika prostřednictvím Okresního úřadu ve Znojmě si nechala v roce 1995 vypracovat studii využití budov bývalého kláštera v Louce. Studii zpracovali odborníci ze Státního ústavu pro rekonstrukci památkových a městských objektů (SURPMO) Praha, autorský tým vedl Ing.arch. Tadeáš Matoušek. Ve všech variantách návrhu nového využití měl být důstojnický pavilon adaptován opět jako rezidenční zázemí.
Na třicet let starou studii SURPMO navazujeme i my. Počítá s tím ostatně i platný územní a regulační plán. Bohužel se městu nedařilo od roku 2010, kdy klášter nabylo, sehnat pro tak ambiciózní projekt nezbytného partnera. Teprve v roce 2021 jsem společně s tehdejším starostou Jakubem Malačkou začal vyjednávat s jedním investorem, jenže jednání zastavilo vypuknutí války na Ukrajině a s tím související nejistota na trzích. Na začátku letošního roku se naštěstí objevil zájemce nový. Těší nás, že se jedná o sdružení místních, zkušených podnikatelů, kteří nyní nově založili obchodní společnost s názvem Důstojnický palác s.r.o.
V memorandu o spolupráci jsou popsány nejbližší společné kroky. Investorská společnost již zahájila přípravu architektonické studie, město Znojmo provádí digitální geodetické zaměření a nechává zpracovávat doplnění k staršímu stavebně-historickému průzkumu. Všechny kroky dobře konzultujeme se státní památkovou péčí. Osobně jsem navrhl prověřit zvýšení parkovacích kapacit v sousedství kláštera a také ve spolupráci se státem (ŘSD) obnovu křižovatky Brněnská-Vídeňská-Klášterní, aby byl klášter opět optimálně dopravně dostupný. K zrušení odbočení ke klášteru z Vídeňky došlo na začátku 80. let 20. století zejména z vojenských důvodů a od té doby jej překvapivě nikdo neobnovil.
Během letošního léta se chceme dobrat k finálnímu návrhu dlouhodobé nájemní smlouvy, která oběma stranám zajistí jistotu plánovaných investic a zhodnocení majetku. To, že to funguje, vidíme na příkladu pivovaru či enotéky na znojemském hradě. Pokud všechno dobře poběží, mohli bychom se opravy této kulturní památky a otevření nového hotelu v Louce dočkat v řádu tří až pěti let.
Tím to ale v žádném případě nekončí. Město má v úmyslu zkrášlit jižní terasy coby veřejná prostranství mezi Centrem Louka a budoucí Jízdárnou Louka. Projektovou dokumentaci nám již zpracovává pan architekt Musil z Brna. V plánu je také adaptace spojovacího křídla od kostela (tzv. prelatury, se silničním průjezdem) k důstojnickému pavilonu. Vznikne zde výpravné muzeum historie Louckého kláštera. Římsko-katolická církev v návaznosti na to plánuje zpřístupnění celého farního kostela sv. Václava od románské krypty až po barokní střešní krovy. Kromě toho plánujeme revitalizaci zelených ploch směrem k ulici Dukelských bojovníků a Aninské („Louky pod Loukou“). Zadali jsme zpracování územní studie. Je toho před námi vskutku hodně. Loucký klášter je klenot města, zaslouží si to. Držme si palce!
