Zastupitelstvo města Znojma na svém zasedání dne 27. března 2006 schválilo pojmenování tehdy dosud bezejmenného uličního úseku mezi ulicí Přímětickou a ulicí U Lesíka ve znění „Trentská“ na počest dvou partnerských městských čtvrtí Povo a Villazano, které jsou součástí starobylého města Trident (italsky Trento, v němčině Trient) v Itálii.
Historie tohoto města na pomezí jižních Tyrol a Lombardie sahá až do antických dob. V latině zní název města Tridentum. Český jazyk, silně ovlivněný humanismem 16. století, přejal původní latinské označení za své, pouze odpojil latinskou koncovku –um. Proto dodnes učebnice a encyklopedie hovoří o slavném „koncilu tridentském“ (jedna z nejvýznamnějších událostí evropských dějin raného novověku), dále hovoříme o historickém státním útvaru „Tridentské biskupství“ či „Tridentsko“, které bylo od raného novověku až do roku 1918 součástí naší podunajské říše. Trident a české země tedy tvořily dlouhá staletí jedno soustátí.
Podle mého názoru by pojmenování jedné ze znojemských ulic tudíž mělo více než současný italský název ctít českou historicko-lingvistickou tradici. Pokud bychom tento případ přirovnali k jiným, určitě nikdo z nás by nepoužil větu: „Jedu do Dresdenu“, ale místo toho správněji „jedu do Drážďan“; nebo nikdo by jistě nepřejmenovával ulici Vídeňskou „v rámci korektnosti“ na „Wienskou“. České názvy pro zahraniční města, pokud v tradici existují a jsou stále užívány, bychom měli ctít a používat. Tento názor ve svém elektronickém dopise potvrdila i odbornice z Ústavu pro jazyk český v Praze (viz níže).
Přejmenování ulice Trentská na Tridentská nepřinese žádné komplikace pro občany města, neboť na této ulici zatím není nahlášen žádný trvalý pobyt ani sídlo právnické osoby.[1] (To se v souvislosti s výstavbou nové sídelní lokality Pod Městským lesíkem změní!) Dokonce i kontrola pravopisu v programu MS Office v textu podtrhne „Trento“ jako slovo, které nezná, zatímco Trident vyhodnotí jako jazykově správné:
PŘÍLOHA:
Odpověď od Ústavu pro jazyk český
Vážený pane doktore,
Ústav pro jazyk český může přispět k řešení sporu uvedením několika informací:
Pokud jde o počeštěné podoby jmen měst ležících za hranicemi naší republiky (o tzv. exonyma) , existuje na jedné straně jejich určitý soubor, který má po staletí relativně ustálený rozsah a dědí se z generace na generaci (Benátky, Mnichov, Kodaň, Alpy, Dunaj,…), na druhé straně proměnnou část. Repertoár proměnné části se dnes nerozšiřuje, naopak zužuje (místo kdysi běžného Inšpruku, v 19. stol. ještě i Inomostí, máme dnes jen Innsbruck, bavorský Cham už není znám pod jménem Kouba apod). Podrobnou analýzu současného stavu (tedy toho, co z tzv. exonym se užívá) i jeho historických příčin podal ve stati Cizí jména v češtině R. Šrámek; publikováno v knize F. Daneše a kol., Český jazyk na přelomu tisíciletí, Academia 1997, s. 285-6.
Výběrový seznam zeměpisných jmen, u kterých existují dvě podoby, původní a počeštěná, je uveden v Slovníku spisovné češtiny (seznam je orientován k potřebě školy). Mezi jména, u nichž je běžná podoba česká, je uveden též Trident. Podíváme-li se do internetových vyhledávačů (Google), můžeme se přesvědčit, že v českých textech podoba tridentský skutečně velmi vysoko převažuje (téměř 63 tisíc dokladů) nad podobou trentský (asi půl druhá tisícovka dokladů), že je tedy českými pisateli stále ještě vnímána jako „živá“.
S pozdravem
PhDr. Ludmila Uhlířová, CSc., dr. h. c.
Ústav pro jazyk český AV ČR, oddělení jazykové kultury – jazyková poradna
[1]https://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/overeniadresy?search=&kodAdAc_tmp=Trentsk%C3%A1&kodAdAc=
