Práce učitele není jednoduchá – učitel v základní úrovni musí zprostředkovat žákům určité znalosti a dovednosti. V ideálním případě by měl také ve škole vytvořit pozitivní a bezpečné prostředí, ve kterém se žáci budou cítit dobře; být jim průvodcem a vzorem.
V minulém školním roce se na ZŠ Jubilejní park ozvalo několik pedagogů s tím, že způsob komunikace vedení školy a zaměstnanců, potažmo některých zaměstnanců mezi sebou, jim přijde špatný, dokonce ho někteří označovali za ponižující.
Možná jsem osobně na podobná prohlášení citlivější, protože jsem si podobnou situací v pracovním životě už prošel. Každopádně problém s komunikací byl ve zmíněné škole asi vážnější, protože k nalezení řešení bylo přizváno několik osob – zástupce školských odborů, inspektorát práce, dokonce i starosta Jakub Malačka. Mimořádně se k této situaci sešla i školská rada ZŠ Václavské náměstí, pod kterou ZŠ Jubilejní park spadá.
Když jsem pročítal připravenou výroční zprávu za školní rok 2021/2022, o výše popsaných událostech jsem v ní nenašel ani zmínku. Je fajn, že se v ní píše o nejrůznějších úspěších žáku, nabídce kroužků apod. Pokud už ale byla situace natolik vážná, že do jejího řešení musely být zapojeny další osoby, jistě by si zasloužila zmínku ve výroční zprávě.
Z výše popsaného důvodu jsem hlasoval proti přijetí výroční zprávy a svůj postoj zároveň písemně zdůvodnil. Pro přijetí však byla nadpoloviční většina, zpráva tedy byla přijata, ovšem bez zmínky o nepříjemné situaci. Já bych naopak oceňoval, že škola o problémech bude veřejnost informovat. A protože se danou situací snaží aktivně zlepšit, tak že napíše, jaké kroky podniká, jak situaci řeší a jak chce problémům v budoucnu předcházet. Opravdu si moc přeji, aby se tato nepříjemná situace neopakovala, a to nejen kvůli žákům, ale i kvůli zaměstnancům a vedení školy.
Pouze pokud o problémech budeme otevřeně mluvit, můžeme je vyřešit. Bezpečné mlčení – jedna z tragických bolestí našeho školství – ke zlepšení nevede.
