V letošním roce si připomínáme 800 let od založení města Znojma. Jak dnes vůbec víme, že v roce 1226 byl proces založení již u konce? Dochovaly se nám díky Bohu dvě pravé listiny, první v pozdějším opise, druhá v originále. Dnes si rozebereme onu starší, datovanou 24. července 1226.
Ověřený opis listiny pochází z roku 1410 a zachoval se v archivu Louckého kláštera jako doklad o pozemkovém majetku kláštera, který se tehdy evidoval u Moravských zemských desek v Brně.
Jedná se o rozsudek sporu louckého opata Floriána, patrona farního kostela sv. Mikuláše, na jedné straně a Adama, kněze od sv. Michala, na straně druhé o farní práva pro vznikající znojemskou městskou aglomeraci.
Spor trval skoro dva roky a je důkazem, že král Přemysl Otakar I. založil Znojmo již zřejmě roku 1224 či nejpozději 1225. Spor je důsledkem změn, které založení Znojma vyvolalo. O co přesněji šlo?
Král coby fundátor nového města potřeboval pozemky, které před více jak 30 roky kníže Konrád Ota věnoval nově založenému klášteru premonstrátů v Louce. Aby si premonstráty a jejich opata naklonil, ustanovil, že hlavním farním chrámem pro Znojmo bude sv. Mikuláš. Dosavadní práva hlavního kostela pro aglomeraci před znojemským hradem, kostela sv. Michala, byla značně umenšena.
Adam, kněz od sv. Michala, si to nechtěl nechat líbit a odmítal nové pořádky respektovat. Dostal se za to někdy na jaře roku 1225 do klatby. Spor proto musel být předložen vyšší soudní instanci. A tou byl sám papež Honorius III. (vládl 1216–1227). Papež jmenoval nezávislými soudci tři nejvýznamnější rakouské kleriky z blízkého okolí: jistého B., faráře z Hardeka, a dva rakouské opaty: Fridricha z Jeruše a Baba z Altenburka. Jak Hardek, tak i Jeruš/Geras či Altenburk se nacházejí ve vzdálenosti jednodenní cesty od Znojma. Krále zastupoval probošt a královský písař Wigbert. (Jedná se o prvního nám jménem bezpečně známého probošta ze znojemského Hradiště sv. Hippolyta!)
Verdikt soudní pře byl vynesen právě na konci července 1226 ve zdech kláštera v Louce. Hlavním městským chrámem byl potvrzen sv. Mikuláš, zatímco sv. Michalovi bylo ponecháno právo křtít a pohřbívat farníky pouze v předměstské osadě („viku“) Bala, ve dvorech u kostela sv. Michala „uvnitř městského příkopu“ a ve viku, který se dříve nazýval „Uherský“, který „sahal až k Východní bráně a dále podél cesty na Suchohrdly“. Bylo nicméně ku škodě faráře sv. Michala stanoveno, že desátky z uvedených míst a z okolních polností a vinic budou náležet premonstrátům od sv. Mikuláše. Obyvatelé z uvedených oblastí ponechaných knězi od sv. Michala ale nově museli na největší svátky, totiž Narození Páně, Velikonoce, Letnice a Všech svatých, navštěvovat bohoslužby u sv. Mikuláše. Soudci výslovně zakázali knězi od sv. Michala, aby ke svátostem nepřijímal „nikoho z hradu ani města (de castro vel de civitate)“, jinak by se vystavil trestu.
Popsaná listina z července 1226 je tedy jasným důkazem, že město Znojmo již tehdy existovalo, že mělo již hradební příkop i brány a dva konkurující si kostely. Znojmo se tak jasně může pyšnit titulem nejstaršího města jižní poloviny Moravy. Na severu Moravy a do Slezska mu stářím založení konkurují pouze Opava a horní městečka Bruntál a Uničov, v Čechách pouze stejně starý Hradec Králové.
Zde je přepis nejstarší litiny o městě Znojmě, publikovaný v Codex diplomaticus Bohemiae II:
