Znojemské historické vinobraní (ZHV), největší vinařská slavnost na Moravě, se blíží a není na škodu trochu rozebrat pozadí historických událostí, které jsou v rámci ZHV výpravně prezentovány jako kus znojemské historie.
CO VIDÍME?
Každý rok vidíme, jak do Znojma vjíždí král Jan Lucemburský s doprovodem a se znojemskými měšťany oslavuje úspěšná státnická jednání ve Slezsku. Podle scénáře ZHV od Františka Koukala z 60. let 20. století se má jednat o rok 1327.
CO SE SKUTEČNĚ TEHDY STALO?
Pročtěme si skutečné historické prameny. Úvodem nutno říct, že vláda krále a markraběte Jana Lucemburského (*1296–†1346) na Moravě a konkrétně na Znojemsku se nesla ve znamení neustálých dramatických zvratů, střídání moci a válečných střetů s mocnými sousedy, rakouskými Habsburky. Znojmo získal král Jan fakticky až v roce 1323, po porážce Habsburků v bitvě u Mühldorfu a hodonínském míru, tedy třináct let po svém nástupu na český trůn, a na sklonku roku 1333 pak předal vládu nad Moravou do rukou syna Karla, markraběte moravského. Janova přímá vláda nad Znojmem tedy trvala pouhých deset let.
Na základě hodonínských úmluv ze září 1323 se král Jan konečně stal pánem Znojma a věrnost měšťanů si ihned zavázal potvrzením a rozšířením dosavadních práv a výsad. Další „milosti“ krále Jana v prospěch Znojemčanů souvisejí s královou rostoucí lačností po mimořádných dávkách a odvodech na jeho nákladnou zahraniční politiku a také s potřebou odškodnit měšťany za újmy způsobené prakticky neustále trvající drobnou válkou na moravsko-rakouské hranici.
Nejdůležitější privilegium, které výrazně posílilo postavení znojemských měšťanů a městské právo, dovezl Jan do Znojma osobně na jaře 1325. Další výsada, upevňující město Znojmo v obchodu s vínem, následovala o rok později a Jan ji vydal v daleké Rýnské Falci, kde zrovna pobýval.
PREZENTOVANÝ ROK 1327: VESELÍ I POŽÁR MĚSTA
V roce 1327, který nás ve spojitosti se současnou megaoslavou vína zajímá nejvíce, navštívil král Jan Znojmo hned dvakrát. Nikoli ovšem na vinobraní, nýbrž na jaře. Co tomu předcházelo? V lednu 1327 představil král Jan svůj plán obnovit moc Koruny české směrem do Slezska a Polska, jak se kdysi podařilo posledním Přemyslovcům. Díky tomu získal v Brně souhlas moravských pánů, kléru a královských měst včetně zástupců Znojma k mimořádné zemské berni. Během února 1327 se králi Janovi skutečně mistrovskou diplomacií podařilo bez boje, pouze v doprovodu své (již nemilované) choti Elišky Přemyslovny coby dcery Václava II., „dědičky polské koruny“, získat lenní hold od všech hornoslezských knížat a na začátku dubna také od většiny knížat dolnoslezských v čele s vévodou vratislavským a knížetem opolským.
Ze Slezska zamířil Jan zpět na Moravu, nejprve do Brna, záhy však do Znojma. K tomuto dubnovému pobytu krále nemáme mnoho informací. Pouze to, že se tu setkal s abatyší kláštera klarisek (dnes budova obchodní akademie na ulici Přemyslovců), pro kterou na místě samém vydal 22. dubna 1327 listinu osvobozující tento klášter od všech povinných poplatků, daní a příspěvků s výjimkou všeobecné zemské berně. Patrně díky osobnosti abatyše Markéty choval král Jan ke znojemskému „konventu panen“ velký respekt. Již roku 1320/1321 jim daroval patronátní právo ke znojemskému kostelu sv. Michala a znojemské hradní kapli sv. Kateřiny (rotundě).
Poté se král vrátil do Brna, ale 15. května jej vidíme opět ve Znojmě, kam k mezistátním rozhovorům pozval rakouské vévody z rodu Habsburků. V předvečer setkání vladařů ale ve městě vypukl děsivý požár, jemuž padla za oběť značná část tehdy ještě dřevěných měšťanských domů a šindelových či doškových střech.
Aby Znojemčanům aspoň trochu zahojil požárem způsobené škody, vystavil Jan po svém přejezdu ze Znojma do Prahy, dne 25. května 1327, další důležité privilegium pro město, právo pořádat každoročně výroční trhy (jarmarky) se vším obchodovatelným zbožím podle práv, zvyklostí a svobod, jimž se již těší Praha a některá další města v Českém království a Moravském markrabství, a to konkrétně v den svátku Nalezení sv. Kříže (3. května).
Toť vše.
ZÁVĚR
Jak vidno, obě návštěvy krále Jana ve Znojmě se roku 1327 odehrály na jaře. Žádné vinobraní nebylo. Ale asi to až tak nevadí. Současná oslava, pokus o re-enactment, je přece zejména o bezbřehém veselí a pohodě, byť v posledních letech bohužel i konzumu. Kdo by také chtěl vidět utrpení a hrůzy hořícího Znojma, že? 
