OTEVŘENÝ DOPIS MĚSTA ZNOJMA VE VĚCI ZAMÝŠLENÉ VÝSTAVBY OBŘÍCH VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN

autor: | 17. 10. 2024 | Z radnice

Ve Znojmě 17.10.2024

Vážená paní hejtmanko Mikl-Leitnerová!

Zdravíme Vás a Vaše kolegyně a kolegy z dolnorakouské zemské vlády ze Znojma, z města s dlouhou historií, které bylo díky své geografické poloze vždy ze všech významných sídel na Moravě nejúžeji spjato se zemí Dolní Rakousy. Dovolujeme si Vás oslovit ve věci pozvání a osobní diskuse nad právě projednávaným záměrem výstavby pěti větrných elektráren na hřebenu Buchberg u Mailberku, severně od Immendorfu a Wullersdorfu, v tzv. „Toskánsku“ dolnorakouské Vinné čtvrti. Jak jsme byli informováni, v plánu je následně vystavět v údolí říčky Pulkavy dalších 10 (!) elektráren, přímo naproti moravsko-rakouské hranici. Všechny tyto větrníky mají být 250 metrů vysoké, což je jen pro představu více než pětinásobek nejvyšších kostelních věží, přirozených kulturně-historických dominant v dané oblasti.

Jsme připraveni, a máme pro to silné důvody (viz níže), udělat všechno pro to, abychom takovým záměrům jak na odborné, tak i politické úrovni zabránili. Město Znojmo, největší město jihozápadní části Moravy, je v tomto postoji konsistentní. Již v roce 2009 zpracovalo odbornou studii posuzující krajinný ráz okresu Znojmo. S ohledem na silné kulturně-historické a krajinné hodnoty tato studie výstavbu větrníků nedoporučila. Na podkladě oné studie pak Zastupitelstvo města Znojma v dubnu 2010 přijalo dodnes platné usnesení, že město Znojmo nesouhlasí s výstavbou větrných elektráren na svém území a pověřuje starostu města ke všem jednáním, která by zabránila výstavbě takových vysokých zařízení i v okolí města, s vizuálním dopadem na město. Připomínáme, že v roce 2010 měly tehdy stavěné větrné elektrárny poloviční výšku než dnes. O to naléhavější je naše nynější znepokojení.

Neboť se záměr výstavby 250 metrů vysokých větrníků na výšinném hřebenu u Mailberku, v přímé viditelnosti a vzdušné vzdálenosti 18 kilometrů od Znojma, dotýká zájmů jihomoravských pohraničních obcí včetně našeho města, chtěli bych Vás moc poprosit o pochopení, zvážení našich argumentů a o osobní jednání v této věci. Jste se svým odborným týmem srdečně zvána k nám, do Znojma, abyste se sama na vlastní oči přesvědčila o vizuální provázanosti a kulturně-historických hodnotách našeho společného rakousko-moravského příhraničního regionu. Pokud naše pozvání přijmete, pokusíme se zajistit přítomnost i hejtmana Jihomoravského kraje Mgr. Jana Grolicha.

A nyní nám dovolte připomenout nepříliš známá fakta z historie rakousko-moravského pohraničí mezi Znojmem, Recem a Lavou (Laa) nad Dyjí. Pahorkatina a říční údolí Pulkavy v okolí historicky památného městečka Mailberk, kde se již roku 1083 odehrála historicky první velká bitva mezi českými a rakouskými zeměmi, mezi vojsky pod vedením Přemyslovců na jedné straně a Babenberků na straně druhé, je perlou líbezné vinorodé krajiny, a co je pro nás nesmírně důležité, je v přímém vizuálním kontaktu s památnými místy města Znojma – staromoravským opevněným sídlištěm na Hradišti sv. Hippolyta a ústředním panovnickým sídlem – znojemským hradem. Obě místa mají bezprostřední historické pouto s dějinami Dolních Rakous. První křesťanští misionáři přišli do okolí Znojma kolem roku A.D. 800 právě z okolí Svatého Hypolita / St. Pölten, na což upomíná na Moravě zcela ojedinělé patrocinium a název nejstarší části města Znojma – Hradiště sv. Hippolyta. Pokud jde o znojemský hrad, dodnes v jeho středu stojí hradní kaple Panny Marie a sv. Kateřiny, románská rotunda, která byla vybudována krátce po roce 1100 za vlády znojemského knížete Litolda a jeho choti Idy Babenberské, což byla sestra Leopolda III. Svatého, zemského patrona Rakous.

Nemusíme jistě připomínat hlavní kulturně-historické hodnoty našeho společného moravsko-rakouského prostoru, kterými jsou samotná památkově chráněná města Znojmo, Rec a Lava nad Dyjí, kamenní svědci dob válečných konfliktů mezi oběma zeměmi, ale i dlouhých období spolupráce v rámci jedné monarchie, kdy hranice mezi Moravou a Rakousy byla jen administrativní čára. Přírodní osou tohoto kulturně-historického regionu je řeka Dyje a její pravobřežní přítok – říčka Pulkava. Podél nich se nacházejí další místa společné historické paměti: premonstrátský klášter Louka u Znojma, založený roku 1190 a spojený „pupeční šňůrou“ se starším dolnorakouským klášterem Jeruš (Geras) na severu Lesní čtvrti, dále hrad, dnes zámek Seefeld, kde ve středověku často probíhala mezistátní diplomatická jednání mezi vládci Rakous a Čech a Moravy, nebo také prastaré komendy řádu johanitů v Mailberku a na moravské straně v Hrádku nad Dyjí. Zapomenout nesmíme na krásné moravské městečko Jaroslavice se zámkem, jehož slunná renesanční arkádová terasa je zcela obrácena směrem k pár set metrů vzdálené rakouské hranici a již vzpomínanému majestátnímu kopci Buchberg, vzdálenému pouhých 11 kilometrů.

Pulkautal / údolí Pulkavy na moravsko-rakouské hranici, přezdívané „malé Toskánsko“

Všechny významné turistické vyhlídkové body města Znojma a východního okraje bilaterálního Národního parku Podyjí / Thayatal, kudy vede panoramatická dálková středověká cesta z Kremže nad Dunajem přes Egenburk, Rec, Znojmo do Brna, zvaná Rytířská stezka, jsou orientovány směrem na jih a jihovýchod, směrem do Dolních Rakous, a právě zřetelný horizont s dominantním kopcem Buchberg u Mailberku (420 m n.m.) s dosud neporušeným krajinným rázem a výše zmíněným historickým významem pro moravsko-česko-rakouské dějiny je od nepaměti předmětem obdivu všech obyvatel a návštěvníků našeho kraje. Takové nadčasové hodnoty bychom měli společnými silami bránit. Nemusíme jistě zdůrazňovat, že čistá krajina s hustou sítí agrárních obcí a historických městeček, s dominantami kostelních věží a malebných pahorků, bez rušivých industriálních dominant moderního věku, je jedním z hlavních předpokladů udržitelného cestovního ruchu. Právě cestovní ruch je v tomto pohraničí Dolních Rakous a jižní Moravy, infrastrukturálně zanedbaném, periferním, jednou z mála zbývajících oblastí obživy a prosperity jeho obyvatel, ať už na rakouské, nebo moravské straně hranice. Dává nám také šanci usilovat o společný rámec krajinné ochrany do budoucna (např. UNESCO aj.).

I u nás, na jižní Moravě, máme v posledních týdnech a měsících vážné zprávy o tom, že jistí investoři napojení na čínský mamutí průmysl využívají dotační politiky Evropské unie pro zelené energie k tomu, aby zničili po staletí uchovávaný krajinný ráz jihomoravské a potažmo dolnorakouské kulturně-historické zemědělské krajiny obrovitými stožáry a vrtulemi větrných elektráren. Jsme z toho zarmouceni. Existují hodnověrné studie analyzující hustě zastavěné oblasti zasažené masivní výstavbou větrných elektráren, ve kterých jsou jasně pojmenována negativa těchto staveb, zejména vliv na pokles cen nemovitostí, tedy dotčení vlastnických práv občanů, tedy základních ústavních jistot našich spoluobčanů.

Z důvodů, které jsme vypsali výše, a z důvodů dalších přátelských sousedských vztahů si dovolujeme požádat o přiznání pozice účastníka řízení v probíhajícím správním řízení „Windpark Wullersdorf“ (WST1-UG-49/037-2024). Rádi bychom se osobně zúčastnili jednání ve věci dne 6. listopadu 2024 v Svatém Hypolitovi / St. Pölten. Děkujeme moc předem.

Vážená paní hejtmanko, mnohokrát děkuji za Vaše pochopení a čas, který budete problému věnovat!

S úctou a přátelským sousedským pozdravem

Mgr. František Koudela, v.r., starosta                                           PhDr. Jiří Kacetl, v.r., místostarosta

Město Znojmo
Obroková 12, 669 02 Znojmo (CZ)

Na vědomí:

Mag. Susanne Rosenkranz, dolnorakouská zemská radní pro ochranu přírody

DI Ludwig Schleritzko, dolnorakouský zemský radní, bývalý ředitel Národního parku Podyjí/Thayatal (AT)

Mag. Georg Stöger, honorární konzul Rakouské republiky v Brně

Stefan Lang, starosta partnerského města Retz

HR. Brigitte Ribischová, MA, starostka města Lava nad Dyjí

Ing. Alfred Babinsky, starosta okresního města Hollabrunn 

Dr. Jiří Šitler, velvyslanec ČR ve Vídni

Mgr. Jan Grolich, hejtman Jihomoravského kraje

Mgr. Karel Podzimek, radní Jihomoravského kraje, zastupitel města Znojma

Ing. Tomáš Rothröckl, ředitel Správy Národního parku Podyjí (CZ)

Christian Übl, BSc, ředitel Národního parku Podyjí / Thayatal (AT)

Obrázek pro představu, jak obrovské jsou nové typy větrníků, které mají začít být stavěny v okolí Znojma
Pohled ze znojemského hradu směrem k dolnorakouskému Mailberku, šipka označuje místo zamýšleného větrného parku

Jiří Kacetl

místostarosta města Znojma, historik

místostarosta města Znojma, historik