V uplynulém týdnu jsem se, podobně jako většina dalších občanů Znojma a přilehlého regionu, dozvěděl smutnou zprávu o úmrtí pana Karla Psoty st., jenž odešel ve věku nedožitých 81 let. Zpráva mě zasáhla, protože jsem jej osobně znal. Troufám si říct, že není ve Znojmě nikdo, kdo o něm alespoň podle jména neslyšel.
Pana Karla Psotu jsem poznal roku 1990, kdy učil autoškolu na Střední zemědělské škole, kterou jsem navštěvoval. Zároveň se začala rozvíjet jeho dnes nadregionálně známá dopravní firma. Jeho koníčkem, láskou a životem byly autobusy. Již před revolucí vozil s busem ŠD11 dechovou kapelu DETA. Podnikat tehdy začínal ještě jako firma Karel Psota Autoexpres s jedním autobusem Ikarus 240, který tím, že se tento typ v Československu moc nevyskytoval a byl na tehdejší dobu komfortní, začal provozovat soukromou a vytíženou linku do Prahy. To bylo v roce 1991, kdy bylo soukromé podnikání v plenkách. Pan Psota se tedy v našem městě proslavil jako jeden z prvních soukromých podnikatelů. Postupně se firma rozvíjela, dalším autobusem byla Karosa C 734, kde si pamatuji takovou zajímavost, že zde byly pro větší komfort namontovány sedačky z vyřazeného letadla. Tímto vozem vozil převážně sám studenty do hotelové školy v Hollabrunnu. Dalším mezníkem byla expresní linka do Brna, to bylo pro hodně obyvatel Znojma velké urychlení cesty, dálnice z Pohořelic do Brna ještě neexistovala a cesta se dala zvládnout expresem za hodinu.
V roce 1992 začala firma pana Psoty zajišťovat dopravu zaměstnanců do JE Dukovany. Pak následovaly linky do Hatí, Čížova, Olomouce… Byl průkopníkem vozů na plyn, kdy již tehdy některé z linkových Karos byly poháněny alternativně, to byla v České republice velká kuriozita. V roce 1993-1995 dokonce, a to se dnes už moc neví, provozoval paralelně jako
konkurenci tehdejšímu podniku ČAS linky městské dopravy ve Znojmě, a to bez dotací. Někteří z nás si ještě vybaví sněhově bílé Karosy B 731 a 732 , které narychlo nakoupil z různých míst po České republice.
V 90. letech rozvážel zdarma jako vánoční dárek lidi z půlnoční mše. K tomu se postupně rozvíjela zájezdová doprava a přibývaly komfortnější autobusy a rostl počet spojů i cestujících.
Počínaje rokem 2003 vyhrála Znojemská dopravní společnost Psota s.r.o. výběrové řízení na 11 regionálních linek. To se nelíbilo předchozímu dopravci, firmě ČAS. A tak se stalo, že kvůli kdysi nepovedené privatizaci autobusového nádraží odjížděly tehdy Psotovy linky z dočasných stání na ulici M.Horákové, Rudoleckého a Lidická. I přes tyto komplikace se dokázala firma přenést a obsluhu linek ke spokojenosti cestujících ustála. Od roku 2010, a to byl pro pana Karla Psotu velký mezník, začal již v rámci IDS JMK v závazku města provozovat MAD ve Znojmě. Byla to malá revoluce. Vesměs 15 až 20 let staré autobusy firmy ČAS tehdy nahradily na linkách MAD nové vozy TEDOM pana Psoty, převážně na zemní plyn, ale i nízkopodlažní Citelisy a tři Mercedesy, dovezené ze Švýcarska. Nízkopodlažnost byla tehdy ve Znojmě novinkou, pan Psota byl v mnoha ohledech vizionář a člověk, který sobě ale i cestujícím plnil sny. Krom toho působil jako instruktor autoškoly, převážně na autobus.
Já osobně si pamatuji, když ještě v 90. letech při mých cestách do Brna vždy zastavil u chodníku (tehdy se to ještě smělo), aby to studenti neměli do školy na Poříčí daleko, a popřál jim, „děcka, ať se vám ve škole daří a hodně štěstí u zkoušek“. Vždy říkal, „já radši jezdím, na práci v kanceláři mám lidi“, ale přesto dokázal obsáhnout i organizační stránku a rozvoj firmy.
Vždy jsem si jej cenil jako velice slušného, pracovitého, skromného, férového a hodného člověka, který pro mě dodnes znamená synonymum Pana Podnikatele (píšu záměrně s velkými P), který z ničeho, čistě a férově a s obrovským úsilím dokázal vybudovat firmu, která je dnes jednou z největších nejen v regionu, ale i v republice (nákladní dopravu pak začal dále rozvíjet jeho syn Karel). Vždy, když jsem ho potkal, se choval naprosto skromně a rád ztratil čas přátelským rozhovorem, kdy takřka pokaždé vzpomněl na léta učitelování na SZeŠ. Jeho synové Pavel a Karel, které mám tu čest znát osobně z dob, kdy ještě sami jezdili s LIAZkou, byli vždy vedeni, aby šli v jeho stopách a podnikali a chovali se stejně slušně a férově jako on.
Dodnes má firma pana Psoty v názvu nebo na vozidlech nápis s odkazem na naše město. Ať již osobní doprava Znojemská dopravní společnost s.r.o. nebo nákladní Psota transport s.r.o. (PSOTA ZNOJMO). Osobní doprava působí v rámci IDS JMK v celém regionu jižní Moravy a nákladní pak v celé střední a západní Evropě. To vše díky skromnému muži, který měl odvahu a sílu jít si přes všechny překážky za svým snem, ve kterém dnes pokračují jeho synové a dcera se zetěm. Snad proto jeho jméno zůstane navždy v našem městě a regionu legendou.
